ČTENÍ 1.

                  VÝZNAM ČTENÍ PRO DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU

Význam čtení pro duševní vývoj dítěte je z psychologického pohledu nenahraditelný. Rodiče by měli začít číst svým dětem co nejdříve. Mohou tak výrazně ovlivnit, jaký vztah ke čtení a knížkám budou jednou jejich děti mít. Čtení knížek napomáhá k rozvoji zejména verbálních schopností (rozvíjí jazyk, slovní zásobu, samostatné vyjadřování). Dítě tím, že slyší a naslouchá čtenému příběhu, učí se spisovnému jazyku, správné výslovnosti, artikulaci, učí se rozlišovat slova a věty.

Posloucháním čtením se trénuje paměť, posiluje schopnost udržet pozornost, soustředit se na příběh, porozumět mu. Na rozdíl od sledování příběhu v televizi či DVD děti musí používat svoji vlastní představivost, rozvíjí se tak i jejich  fantazie.

Naslouchání čtenému příběhu je i velkou výchovnou metodou, která učí děti sociálním dovednostem, vcítění se druhých, posiluje zdravý emoční vývoj dítěte, učí děti hodnotám a rozlišování dobra od zla. Nenásilnou formou lze dítěti ukazovat správné a špatné vzory chování.

Společně strávený čas s knihou utužuje i rodinné vazby, vytváří pevné pouto mezi rodičem a dítětem a posiluje jejich vzájemný vztah. Na chvíli má dítě rodiče jen pro sebe, patří mu veškerá pozornost, prožívají společná dobrodružství.

Především pro děti předškolního věku je četba knížek mimořádně důležitá, protože ulehčuje učení a pomáhá dosahovat úspěchů.

Děti, kterým se v tomto věku čte, lépe prospívají ve škole. Mají větší slovní zásobu, lépe tvoří věty, dobře se učí jazyku, dokážou se mnohem lépe vyjadřovat v mluveném i písemném projevu. Snadněji zvládají matematiku i další vyučovací předměty, protože se jim lépe rozvíjí logické i abstraktní myšlení a mají lepší přehled o světě kolem sebe.

Čtení knížek by mělo být nedílnou součástí užitečně a plnohodnotně stráveného volného času rodičů se svým potomkem.

Své dotazy můžete zasílat na: www.zdravyzivotnistyl-zatec.cz Projekt realizuje Občanské sdružení Vzdělávací centrum Podkrušnohoří.

zdroj: Informatorium - leden 2013

ČTENÍ 2.

DESATERO PRO RODIČE DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU

V rámci příprav materiálu Konkretizované očekávané výstupy RVP PV vzešel, na základě četných dotazů rodičů, také návrh materiálu popisující základní požadavky pro děti předškolního věku, který by mohli využít rodiče.

Vstup do první třídy základní školy představuje pro dítě velkou životní změnu. Mění se role dítěte, prostředí, dospělí i vrstevníci, denní program, náplň činnosti, nároky i požadavky. Aby dítě mohlo zvládnout tuto náročnou situaci bez vážnějších problémů, mělo by být nejen dostatečně vývojové a sociálně zralé, ale také dobře připravené.

Materiál nabízí rodičům dětí předškolního věku základní informace toho, co by mělo jejich dítě zvládnout před vstupem do základní školy. Jsou zde zachyceny jak výchovné, tak vzdělávací předpoklady. Je třeba mít ale na zřeteli, že zrání dítěte je nerovnoměrné, že každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, ale může se k nim přiblížit.

 

Přehled základních dovedností propojuje a sjednocuje cíle rodiny a školy. Proto je velmi důležitá spolupráce rodiny a školy, která se podílí na vzdělávání dítěte.

 

1. Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo, být samostatné v sebeobsluze

 

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:                                         

  • pohybuje se koordinovaně, je přiměřeně obratné a zdatné (např. hází a chytá míč, udrží rovnováhu na jedné noze, běhá, skáče, v běžném prostředí se pohybuje bezpečně)
  • svlékne se, oblékne i obuje (zapne a rozepne zip i malé knoflíky, zaváže si tkaničky, oblékne si čepici, rukavice)
  • je samostatné při jídle (používá správně příbor, nalije si nápoj, stoluje čistě, požívá ubrousek)
  • zvládá samostatně osobní hygienu (používá kapesník, umí se vysmrkat, umyje a osuší si ruce, použije toaletní papír, použije splachovací zařízení, uklidí po sobě)
  • zvládá drobné úklidové práce (posbírá a uklidí předměty a pomůcky na určené místo, připraví další pomůcky, srovná hračky)
  • postará se o své věci (udržuje v nich pořádek)

 

2.  Dítě by mělo být relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování

 

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • zvládá odloučení od rodičů
  • vystupuje samostatně, má svůj názor, vyjadřuje souhlas i nesouhlas
  • projevuje se jako emočně stálé, bez výrazných výkyvů v náladách
  • ovládá se a kontroluje (reaguje přiměřeně na drobný neúspěch, dovede odložit přání na pozdější dobu, dovede se přizpůsobit konkrétní činnosti či situaci)
  • je si vědomé zodpovědnosti za své chování
  • dodržuje dohodnutá pravidla

 

3. Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti

 

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • vyslovuje správně všechny hlásky (i sykavky, rotacismy, měkčení)
  • mluví ve větách, dovede vyprávět příběh, popsat situaci apod.
  • mluví většinou gramaticky správně (tj. užívá správně rodu, čísla, času, tvarů, slov, předložek aj.)
  • rozumí většině slov a výrazů běžně užívaných v jeho prostředí
  • má přiměřenou slovní zásobu, umí pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
  • přirozeně a srozumitelně hovoří s dětmi i dospělými, vede rozhovor, a respektuje jeho pravidla
  • pokouší senapsat hůlkovým písmem své jméno (označí si výkres značkou nebo písmenem)
  • používá přirozeně neverbální komunikaci (gesta, mimiku, řeč těla, aj.)
  • spolupracuje ve skupině

 

4. Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci

 

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

-      je zručné při zacházení s předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami a nástroji (pracuje se stavebnicemi, modeluje, stříhá, kreslí, maluje, skládá papír, vytrhává, nalepuje, správně otáčí listy v knize apod.)

-      zvládá činnosti s drobnějšími předměty (korálky, drobné stavební prvky apod.)

-      tužku drží správně, tj. dvěma prsty třetí podložený, s uvolněným zápěstím

-      vede stopu tužky, tahy jsou při kreslení plynulé, (obkresluje, vybarvuje, v kresbě přibývají detaily i vyjádření pohybu)

-      umí napodobit základní geometrické obrazce (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník), různé tvary, (popř. písmena)

-      rozlišuje pravou a levou stranu, pravou i levou ruku (může chybovat)

-      řadí zpravidla prvky zleva doprava

-      používá pravou či levou ruku při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje (je zpravidla zřejmé, zda je dítě pravák či levák)

 

 

5.Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy

 

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:                   

·         rozlišuje a porovnává podstatné znaky a vlastnosti předmětů (barvy, velikost, tvary, materiál, figuru a pozadí), nachází jejich společné a rozdílné znaky

·         složí slovo z několika slyšených slabik a obrázek z několika tvarů

·         rozlišuje zvuky (běžných předmětů a akustických situací i zvuky jednoduchých hudebních nástrojů)

·         rozpozná rozdíly mezi hláskami (měkké a tvrdé, krátké a dlouhé)

·         sluchově rozloží slovo na slabiky (vytleskává slabiky ve slově)

·         najde rozdíly na dvou obrazcích, doplní detaily

·         rozlišuje jednoduché obrazné symboly a značky i jednoduché symboly a znaky s abstraktní podobou (písmena, číslice, základní dopravní značky, piktogramy)

·         postřehne změny ve svém okolí, na obrázku (co je nového, co chybí)

·         reaguje správně na světelné a akustické signály

 

6. Dítě by mělozvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v elementárních matematických pojmech

 

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • má představu o čísle (ukazuje na prstech či předmětech počet, počítá na prstech, umí počítat po jedné, chápe, že číslovka vyjadřuje počet)
  • orientuje se v elementárních počtech (vyjmenuje číselnou řadu a spočítá počet prvků minimálně v rozsahu do pěti (deseti)
  • porovnává počet dvou málopočetných souborů, tj.v rozsahu do pěti prvků(pozná rozdíl a určí o kolik je jeden větší či menší)
  • rozpozná základní geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník atd.)
  • rozlišuje a porovnává vlastnosti předmětů
  • třídí, seskupuje a přiřazuje předměty dle daného kritéria (korálky do skupin podle barvy, tvaru, velikosti)
  • přemýšlí, vede jednoduché úvahy, komentuje, co dělá („přemýšlí nahlas“)
  • chápe jednoduché vztahy a souvislosti, řeší jednoduché problémy a situace, slovní příklady, úlohy, hádanky, rébusy, labyrinty
  • rozumí časoprostorovým pojmům (např. nad, pod, dole, nahoře, uvnitř a vně, dříve, později, včera, dnes), pojmům označujícím velikost, hmotnost (např. dlouhý, krátký, malý, velký, těžký, lehký)

 

7. Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si zapamatovat a vědomě se učit

 

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • soustředí pozornost na činnosti po určitou dobu (cca 10-15 min.)
  • „nechá“ se získat pro záměrné učení (dokáže se soustředit i na ty činnosti, které nejsou pro něj aktuálně zajímavé)
  • záměrně si zapamatuje, co prožilo, vidělo, slyšelo, je schopno si toto po přiměřené době vybavit a reprodukovat, částečně i zhodnotit
  • pamatuje si říkadla, básničky, písničky
  • přijme úkol či povinnost, zadaným činnostem se věnuje soustředěně, neodbíhá k jiným, dokáže vyvinout úsilí a dokončit je
  • postupuje podle pokynů
  • pracuje samostatně

 

8.  Dítě by mělo být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé, schopné soužití s vrstevníky ve skupině

 

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • uplatňuje základní společenská pravidla (zdraví, umí požádat, poděkovat, omluvit se)
  • navazuje kontakty s dítětem i dospělými, komunikuje s nimi zpravidla bez problémů, s dětmi, ke kterým pociťuje náklonnost, se kamarádí
  • nebojí se odloučit na určitou dobu od svých blízkých
  • je ve hře partnerem (vyhledává partnera pro hru, v zájmu hry se domlouvá, rozděluje a mění si role)
  • zapojí se do práce ve skupině, při společných činnostech spolupracuje, přizpůsobuje se názorům a rozhodnutí skupiny
  • vyjednává a dohodne se, vyslovuje a obhajuje svůj názor
  • ve skupině (v rodině) dodržuje daná a pochopená pravidla, pokud jsou dány pokyny, je srozuměno se jimi řídit
  • k ostatním dětem se chová přátelsky, citlivě a ohleduplně (dělí se o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělí si úlohy, všímá si, co si druhý přeje)
  • je schopno brát ohled na druhé (dokáže se dohodnout, počkat, vystřídat se, pomoci mladším)

 

9. Dítě by mělo vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost

 

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • pozorně poslouchá či sleduje se zájmem literární, filmové, dramatické či hudební představení
  • zaujme je výstava obrázků, loutek, fotografii, návštěva zoologické či botanické zahrady, statku, farmy apod.
  • je schopno se zúčastnit dětských kulturních programů, zábavných akcí, slavností, sportovních akcí 
  • svoje zážitky komentuje, vypráví, co vidělo, slyšelo, dokáže říci, co bylo zajímavé, co jej zaujalo, co bylo správné, co ne
  • zajímá se o knihy, zná mnoho pohádek a příběhů, má své oblíbené hrdiny
  • zná celou řadu písní, básní a říkadel
  • zpívá jednoduché písně, rozlišuje a dodržuje rytmus (např. vytleskat, na bubínku)
  • vytváří, modeluje, kreslí, maluje, stříhá, lepí, vytrhává, sestavuje, vyrábí
  • hraje tvořivé a námětové hry (např. na školu, na rodinu, na cestování, na lékaře), dokáže hrát krátkou divadelní roli

 

10. Dítě by se mělo orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě

 

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

-      vyzná se ve svém prostředí (doma, ve škole), spolehlivě se orientuje v blízkém okolí (ví, kde bydlí, kam chodí do školky, kde jsou obchody, hřiště, kam se obrátit když je v nouzi apod.)

-      zvládá běžné praktické činnosti a situace, s nimiž se pravidelně setkává (např. dovede vyřídit drobný vzkaz, nakoupit a zaplatit v obchodě, říci si o to, co potřebuje, ptá se na to, čemu nerozumí, umí telefonovat, dbá o pořádek a čistotu, samostatně se obslouží, zvládá drobné úklidové práce, je schopno se starat o rostliny či drobná domácí zvířata)

-      ví, jak se má chovat (např. doma, v mateřské škole, na veřejnosti, u lékaře, v divadle, v obchodě, na chodníku, na ulici, při setkání s cizími a neznámými lidmi) a snaží se to dodržovat

-      má poznatky ze světa přírody živé i neživé, lidí, kultury, techniky v rozsahu jeho praktických zkušeností (např. orientuje se v tělesném schématu, umí pojmenovat jeho části i některé orgány, rozlišuje pohlaví, ví, kdo jsou členové rodiny a čím se zabývají, rozlišuje různá povolání, pomůcky, nástroje, ví, k čemu jsou peníze, zná jména některých rostlin, stromů, zvířat a dalších živých tvorů, orientuje se v dopravních prostředcích, zná některé technické přístroje), rozumí běžným okolnostem, dějům, jevům, situacím, s nimiž se bezprostředně setkává (např. počasí a jeho změny, proměny ročních období, látky a jejich vlastnosti, cestování, životní prostředí a jeho ochrana, nakládání s odpady)

-      přiměřeným způsobem se zapojí do péče o potřebné

-      má poznatky o širším prostředí, např. o naší zemi (města, hory, řeky, jazyk, kultura), o existenci jiných zemí a národů, má nahodilé a útržkovité poznatky o rozmanitosti světa jeho řádu (o světadílech, planetě Zemi, vesmíru)

-      chová se přiměřeně a bezpečně ve školním i domácím prostředí i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře), uvědomuje si možná nebezpečí (odhadne nebezpečnou situaci, je opatrné, neriskuje), zná a zpravidla dodržuje základní pravidla chování na ulici (dává pozor při přecházení, rozumí světelné signalizaci)

-      zná faktory poškozující zdraví (kouření)

-      uvědomuje si rizikové a nevhodné projevy chování, např. šikana, násilí

 

zdroj: Materiál pro PV, č.j. MŠMT - 9482/2012-22

________________________________________________________________________________________________

 

ČTENÍ 3.

Dítě a řeč                       

Mateřská řeč se rozvíjí a vyvíjí v kontextu určitého prostředí jako nedílná součást celkového vývoje dítěte. Zdravý a přirozený rozvoj řeči dítěte můžete jako rodiče ovlivnit vytvořením příznivých podmínek pro jeho celkový zdravý vývoj.

 

1) Vývoj řeči

Vývoj řeči nelze odlišit od vývoje ostatních schopností člověka. Není proto možné rozvíjet dětskou řeč na úrovni, která by měla odpovídat věku, pokud celkový vývoj všech schopností a dovedností dítěte neprobíhá tak, jak bychom si představovali a přáli.

 

Předřečové období

 

Prvním hlasovým projevem dítěte po příchodu na svět je křik. Ten však nevyjadřuje v prvních hodinách a dnech jeho náladu, ale je pouze reflexivním projevem. Později nabývá křik na významu - vyjadřuje nelibé pocity.

Koncem šestého týdne si dítě, které je v teple, suchu a nemá hlad, začíná broukat. Zpočátku je broukání poměrně jednoduché, ale postupně přechází do stádia žvatlání. Svým žvatláním se dítě snaží napodobovat slyšená slova a jeví výraznou radost, když na jeho hlasové projevy okolí svou řečí reaguje. Už zde se začíná projevovat snaha dítěte komunikovat. Tuto jeho chuť a snahu komunikovat bychom měli co nejvíce udržovat a podporovat.

 

Vlastní vývoj řeči

První slova se objevují zpravidla koncem prvního roku. Bývají jednoslabičná nebo dvouslabičná a zpočátku jsou tvořena opakováním stejných slabik (mama, tata, baba,...). Dítě by mělo slyšet z okolí především ta slova, která je již samo schopno vyslovit, aby se upevnilo spojení mezi sluchovou a artikulační představou slova. Dítě má být za mluvní výkon vždy chváleno a povzbuzováno.

 

Rozvoj slovní zásoby

Mezi prvním a druhým rokem se slovní zásoba názvů osob, věcí a činností výrazně zvětšuje.

Mezi druhým a třetím rokem je dítě schopno se dorozumět a začíná tvořit jednoduché věty a používat gramatické tvary. Vývoj řeči značně zrychluje rozvoj myšlení, motoriky a dalších schopností.

Mezi třetím a čtvrtým rokem má dítě snahu o samostatné vyjadřování a zvídavost se projevuje četnými otázkami (Co je to? Proč? ...). O sobě samém ještě hovoří většinou ve 3. osobě. Až dítě pochopí, že je oslovováno a že je od něho očekávána odpověď na toto oslovení, tehdy začíná užívat zájmeno "JÁ". V tomto věku zpravidla vstupuje do mateřské školy.

Mezi čtvrtým a pátým rokem je pro dítě nejdůležitější činností hra a kresba, která má typické znaky a je tak vhodná pro upřesnění správné diagnózy a následné rehabilitace. Většina dětí v tomto období dovede již také přesněji rozlišovat barvy, vyprávět krátké pohádky, reprodukovat jednoduché písně a říkanky.

 

Stručný popis vývoje řeči dítěte v závislosti na věku

Věk Rozvoj slovní zásoby
Vývoj výslovnosti
do 1 roku Dítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova, která slyší. M B P
A E I O U
D T N J
do 2,5 let Tvoří jednoduché věty, od 2 let se ptá "co je to", rozlišuje svou slovní zásobu. K G H CH V F
OU AU
do 3,5 let Mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se "proč", rozšiřuje dále slovní zásobu. Začíná se tvořit verbální (slovní) paměť. Zvládá
N D T L (i artikulačně)
Bě Pě Mě Vě
do 4,5 let Dokončuje se gramatická stavba vět, dítě již chápe děj a umí ho vyprávět. Ň Ď Ť
Vyvíjí se Č Š Ž
do 6,5 let Dítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí. C S Z R Ř
kombinace ČŠŽ a CSZ
zdroj: http://www.klinickalogopedie.cz/index.php?pg=verejnost--co-je-to--vyvoj-reci
 

2) Poruchy komunikačních schopností

  • poruchy artikulace:dyslálie (patlavost)
  • vývojová nemluvnost ( vývojová dysfázie)
  • afázie (ztráta již vyvinutých, naučených schopností dorozumívat se mluvenou nebo psanou řečí v důsledku organického poškození oblastí mozku)
  • poruchy plynulosti řeči: balbuties (koktavost) a breptavost (extrémně zrychlené tempo řeči)
  • dysartrie (celková porucha vyslovování při organickém poškození nervového systému)
  • poruchy hlasu: dysfonie (chraptivý,drsný hlas), afonie (úplná ztráta hlasu)
  • neurotické poruchy řeči - mutismus (oněmění), elektivní mutismus (výběrová ztráta řeči)
  • poruchy grafické řeči (dyslexie, dysgrafie, dysortografie,dyskalkulie a jiné poruchy učení)
  • poruchy zvuku řeči - huhňavost a palatolálie

 

DYSLÁLIE

Dyslálie neboli patlavost je nesprávná výslovnost hlásek mateřského jazyka.  Dítě může hlásku vynechávat, nahrazovat jinou hláskou, nebo tvořit nesprávným způsobem. Jedná se tedy o poruchu artikulace -  výslovnosti. Vývoj artikulace má svou fyziologickou posloupnost. Je závislý na celkovém dozrávání dítěte, na vrozených dispozicích a na správném řečovém vzoru.

 

Příčiny dyslálie dyslálie (podle Sováka, 1978)

  • nesprávný řečový vzor, který dítěti poskytuje jeho prostředí - "mazlivá" řeč rodičů, výchovná zanedbanost
  • poruchy sluchu - podle druhu a stupně
  • poruchy fonematického sluchu - tj.nedostatečná schopnost analyzovat a diferencovat (rozlišovat) jednotlivé hlásky a správně odlišovat od zvukově deformovaných hlásek
  • nedostatek citů - děti, kterým  od útlého věku chybí citové vztahy, začínají později mluvit a jejich projev chudý a nesprávný
  • poruchy v centrálním nervovém systému - při LMD se objevují nedostatky ve výslovnosti (artikulační neobratnost a hlásková asimilace
  • motorická neobratnost (pohybová neobratnost)
  • anomálie řečových orgánů, např. defekty chrupu, skusu, přirostlá uzdička, rozštěp rtu apod. není příčinou vzniku vadné vyslovnosti, ale vadná výslovnost se může vyskytovat současně s odchylkou mluvidel
  • nesprávný postoj prostředí k mluvnímu projevu dítěte, neustálé napomínání, výsměch za jeho nesprávnou výslovnost - nesprávná výslovnost se může fixovat. Může docházet k neurotizaci dítěte.

 

VÝVOJOVÁ DYSFÁZIE

Ztížená schopnost naučit se komunikovat, příčinou bývá poškození mozku dítěte buď přímo v těhotenství, během porodu nebo do 1 roku věku dítěte.

Projevuje se opožděným vývojem řeči, přitom vyšetření sluchu bývá normální. Dítě okolní řeči většinou rozumí, je však narušeno vnímání a chápání stavby vět. Slovní zásoba je velice malá, v případě stavby slov a vět nedodržuje dítě skloňování, časování, chybně užívá předložky, ... Dochází i k poruchám paměti, motoriky mluvidel při tvorbě hlásek, ale i jemné motoriky (opožděná kresba).

 

KOKTAVOST (balbuties)

Porucha plynulosti řeči, dítě zadrhává. Je to nejtěžší vada řeči se značně nepříznivými dopady na osobnost postiženého.

Projevuje se pozorovatelným napětím ve tváři a svalstvu krku, mnohočetným opakováním částí slov, první hlásky, slabiky. Je patrný třes, tiky, různé pohyby rukou, nohou i celého těla během řeči, nekontrolovatelný pohyb rtů a jazyka, prodlužování hlásek, nezvyklý počet pomlk, vyhýbání se řeči, strach z mluveného projevu.

Mezi kritická období koktavosti patří období kolem 3. - 4. rokem dítěte a dále vstup do školy.


Takto postižené dítě:

  • nevylučujeme z veřejného vystupování, ale nikdy jej do něho nenutíme
  • neokřikujeme a neopravujeme, trpělivě vyslechneme
  • potřebuje dostatek času k vyjádření myšlenky
  • chráníme před posměchem ostatních

 

DYSARTRIE

Narušení článkování řeči z důvodu poškození centrální nervové soustavy. Vyskytuje se nejčastěji ve spojení s dětskou obrnou.

Projevuje se téměř nesrozumitelnou řečí, těžkou poruchou artikulace, rytmu, melodie, intonace, poruchou dýchání.

 

BREPTAVOST

Porucha dynamiky a tempa řeči (příliš rychlé tempo), čímž se řeč stává nesrozumitelnou.

Projevuje se nejen zrychleným tempem řeči, ale dochází i ke změně v chování a v pohybech, které jsou zbrklé, překotné. Snadno vzniká vzrušivost, emoční labilita, motorický n
eklid.

 

PORUCHY HLASU

Může jít o poruchy hlasu:

  • organického původu (vrozenými vadami, nedomykavostí hlasivek), hlasovou únavou, chrapotem, který trvá déle jak tři týdny
  • elektivní mutismus (funkční útlum řeči, dítě sice chce mluvit, ale nejde mu to) nebo naopak (komunikuje jen s určitými osobami a v určitém prostředí)

 

PORUCHY GRAFICKÉ PODOBY ŘEČI

Poruchy grafické podoby řeči - specifické vývojové poruchy učení  - zahrnuje dyslexii, dysgrafii, dysortografii, dyskalkulii a jiné poruchy učení.

Název specifické vývojové poruchy učení zahrnuje skupinu různorodých poruch, které mají společné to, že se jim připisuje dysfunkce centrálního nervového systému. Projevuje se zřetelnými těžkostmi při získávání užívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení psaní, počítání ...

 

3) Kdy zahájit logopedickou péči ?

Obecně se dá říci, že tehdy, jsou-li rodiče nejistí, zda vývoj řeči probíhá bez poruch. Jednorázové vyšetření stanoví stupeň vývoje řeči a možné trendy v další výchově a může být i jediné, pokud je vše v pořádku.

Zahájení péče u jednotlivých poruch je individuální – pokud dítě nezačíná včas mluvit, je na místě se poradit už před třetím rokem.

U koktavosti v předškolním věku je konzultace zapotřebí většinou nejdéle po měsíci, pokud porucha nemizí spontánně.

Péče o výslovnost ŤĎŇ a sykavek se zahajuje kolem 4,5 roku, nácvik skupiny LRŘ kolem 5. roku. Pokud je hláskových skupin víc (např. ŤĎŇ, sykavky i LRŘ) nebo je řeč obtížně srozumitelná, lze zahájit logopedickou péči i podstatně dříve – může jít i o vývojovou dysfázii a je nutná diferenciální diagnoza. Zpočátku jde ale vždy o podporu a rozvoj základních smyslových schopností a obratnosti a také o hledání příčiny odlišností ve vývoji.

Pokud lze předpokládat poruchu řeči kvůli onemocnění nebo vadě (např. rozštěpy, poruchy sluchu), zahajuje se logopedická péče většinou ihned po zjištění vady, paralelně s péčí lékařskou. V prvních fázích jde o sledování vývoje a poradenství pro rodiče, postupně podle okolností přibývají i prvky terapie. U jiných poruch (ADHD, autismus a jiné) se pracuje podle potřeby, většinou v týmu dalších odborníků.

 

Literatura:

Jiřina KLENKOVÁ, Kapitoly z logopedie I, II a III.


ČTENÍ 4.

O školní zralosti a odkladu školní docházky

Je pro vás zahájení školní docházky vašeho dítěte strašákem? Srovnáváte svoje děti s jejich kamarády: “Vaše Anička tak krásně maluje, to ten náš Matěj, to je patlal, tohle by nezvládl. On od všeho uteče a puzzle ho nebaví a pexeso mu nejde. Právě se naučil jezdit na kole a co nervů mě to stálo. Neumím si představit, že za dva měsíce půjde do školy, vždyť on tam nevydrží sedět 4 hodiny, chodíme na logopedii, ty sykavky a ř“….podobné myšlenky se honí hlavou rodičů od školního zápisu.

Období nástupu do školy patří mezi nejvýznamnější období ve vývoji dítěte. Vaše rozhodnutí, někdy unáhlené rozhodnutí, může ovlivnit nejen školní úspěšnost , ale i jeho další celkový osobnostní vývoj. Míra úspěšnosti, radost z povedené činnosti ovlivňuje pocit sebejistoty a sebevědomí na dlouhou dobu.

Předškolní období (poslední rok v MŠ) je přímo vhodné pro to, abyste se stali pozorovateli a velmi citlivě zvážili schopnosti a míru zralosti vašeho dítka. Je důležité věnovat v tomto stadiu vývoje pozornost cílené stimulace v oblasti smyslového vnímání, v oblasti motoriky, ale i řeči. Právě předškolní příprava naučí dítě větší soustředěnosti, obratnosti, dá mu i určitý pocit zodpovědnosti, připraví na systém, který s nástupem školy musíte nastavit……… přemostí k úspěšnějšímu zvládnutí trivia (učení se čtení, psaní, počítání).

 

Jeden z prvních údajů pro rozhodování je datum narození dítěte. V předškolním věku má rozdíl několika měsíců podstatně větší význam než u starších dětí. Proto také z hlediska zvládnutí dosavadních vcelku jednotných požadavků školy jsou ohroženější děti, které dosáhnou šesti let v květnu až srpnu před vstupem do školy.

Bereme také v potaz, zda se jedná o kluka či holčičku. U chlapců se častěji setkáváme s nějakými problémy ve škole, v průměru mívají horší prospěch, víc potíží se čtením, psaním a s chováním.

 

Pojem školní zralost zahrnuje několik rovin:

  • zralost fyzickou
  • zralost psychickou
  • zralost sociální a emocionální

Fyzická zralost

Fyzickou, tělesnou zralost a zároveň i zdravotní stav posuzuje většinou dětský lékař. Dítě by mělo odpovídat růstem i fyzickýmmi dispozicemi nárokům na věk 6 let. Například velmi malé, slabé, drobné děti bývají ohrožovány nejen zvýšenou únavností, ale i pocity méněcennosti v kolektivu vyspělejších dětí. Chronická, často se opakující onemocnění oslabují organizmus dítěte a mohou ovlivnit jeho školní úspěšnost. Rok odložené školní docházky může být využit k posílení obranyschopnosti dětského organizmu, který pak není vyčerpán častými onemocněními, a dítě v 1.třídě tolik nezameškává vyučování.

Odložení školní docházky může být řešením i u dětí trpících různě silnými smyslovými vadami.

Fyzická zralost je jedním z předpokladů školní úspěšnosti, sama o sobě však ještě nestačí.

 

Psychická zralost

Tímto pojmem označujeme celou řadu aspektů. V první řadě je to dosažená úroveň v oblasti poznávacích procesů. Dochází k přechodu od globálního k diferencovanému vnímání v oblasti sluchové a zrakové, k rozvoji analyticko-syntetické činnosti. Nutná je určitá kapacita paměti, zejména schopnost záměrného zapamatování. V myšlení by se mělo dítě odpoutat od egocentrismu a prezentismu. Chápání světa by mělo být již více realistické, fantazijní pohled by měl být postupně snižován. Dochází k přechodu od názorného myšlení k myšlení logickému. Důležitá je i dosažená úroveň v rozvoji řeči (bohatá slovní zásoba, eliminace poruch výslovnosti, gramaticky správná řeč).

Podkladem pro rozvoj dovednosti psaní je vyspělá grafomotorika. Nezbytný je správný a fixovaný úchop tužky, kresba by měla být bohatá na detaily, propracovaná, vyspělá. Dítě by mělo být schopno napodobit geometrické tvary, správně zobrazovat figurální kresbu. Velmi důležitou otázkou je úroveň pracovní zralosti. Zájem o hru sice ještě přetrvává, ale současně by se mělo dítě zajímat o činnosti podobající se školním úkolům (např. úkoly v dětských časopisech). Mělo by umět záměrně se soustředit po určitou dobu, pracovat v řízené činnosti, mělo by být samostatné a aktivní, stačit v pracovním tempu ostatním dětem.

 

Sociální a emocionální zralost
Dítě nastupující do školy by se mělo umět odloučit na určitou dobu od rodiny. Mělo by být připraveno vzít na sebe roli školáka, diferencovaně reagovat na učitele a spolužáky. Musí být schopno podřídit se frontální formě práce ve skupině, plnit požadavky skupiny a kooperovat ve skupině. Emočně by mělo být dítě stálejší než v předchozí době, kdy bylo charakteristické časté kolísání či střídání nálad, mělo by být schopno potlačit svou afektivitu. Mělo by umět regulovat svá přání, potřeby i chování.

 

Závěrem:

Pokud nastane situace, že dítě po dovršení šestého roku věku není fyzicky nebo psychicky přiměřeně vyspělé, může rodič či zákonný zástupce dítěte písemně požádat ředitele základní školy o odložení začátku povinné školní docházky o jeden školní rok.

Žádost musí být podána do 31. května kalendářního roku, ve kterém má dítě zahájit povinnou školní docházku.

K předložení žádosti  o OPŠD podle § 37 odst.1 školského zákona je zapotřebí dvou doporučujících posouzení:

a) školského poradenského zařízení a

b) odborného lékaře, nebo klinického psychologa

 

zdroje:

http://www.predskolnipripravka.cz/Skolzralost.html

http://web.iol.cz/ppp.bruntal/texty/scholarita04.html